Aktuálne: Superštát EU skutočnosťou? a i.

282

Najväčšie krajiny Únie vyzvali na vytvorenie superštátu

Nová Únia má mať spoločnú armádu, vládu aj priamo voleného prezidenta, zhodlo sa jedenásť krajín.

BRUSEL:  Šéfovia diplomacií najľudnatejších krajín Európskej únie – s výnimkou Veľkej Británie – v utorok vyzvali na ďalšiu centralizáciu dvadsaťsedemčlenného bloku.

Uvádza sa to v dokumente, ktorý vypracovali ministri zahraničných vecí jedenásť členov Únie na rokovaniach v poľskej Varšave.

Medzi najviditeľnejšie zmeny má patriť napríklad zavedenie priamej voľby „europrezidenta“ alebo vytvorenie spoločnej európskej armády.

Zjednodušiť sa má aj rozhodovací proces tak, aby „jeden členský štát nemohol vytvárať obštrukcie,“ píše sa vo výzve, pod ktorou je podpísaná aj šéfka európskej diplomacie Catherine Ashtonová.

„Aby bola Európa skutočne silným hráčom a globálnym lídrom, potrebuje inštitucionálne zmeny,“ uvádza sa v spoločnom stanovisku nemeckého ministra zahraničných vecí Guida Westerwelleho a jeho poľského kolegu Radka Sikorského.

Čítajte viac:http://www.sme.sk/c/6538461/najvacsie-krajiny-unie-vyzvali-na-vytvorenie-superstatu.html#ixzz26ziVQbDH

 

Austrálsky parlament odmietol homosexuálne manželstvá

SYDNEY – Austrálsky parlament v stredu odmietol zákon o manželstvách osôb rovnakého pohlavia. Hlasovanie sa skončilo pomerom 42 za ku 98 proti. Za odmietnutie normy sa vyslovila aj premiérka Julia Gillardová, ktorá však svojim poslancom dovolila hlasovať slobodne a bez ohľadu na jej názor či postoj strany.

Prívrženci uzákonenia homosexuálnych manželstiev však boli napriek neúspešnému výsledku spokojní, keďže norma získala podporu 42 poslancov.

Zväzky osôb rovnakého pohlavia sú síce uznávané za právoplatné v piatich austrálskych štátoch, na federálnej úrovni však nie. Austrálska ústava totiž definuje manželstvo ako zväzok muža a ženy.

http://sk.aktualizovano.cz/l-sk/source-1665880a5cc50b463d294cb843b1f038c8aa84?portal=

Británia možno schváli genetickú modifikáciu: Jedno dieťa „splodia“ traja rodičia!

LONDÝN/BRATISLAVA – Britský parlament môže už v budúcom roku schváliť vytváranie geneticky modifikovaných detí. Zmena zákona má umožniť porodiť potomkov chránených pred množstvom fatálnych dedičných chorôb.
V dôsledku novej technológie budú mať deti dve matky a jedného otca.Zástancovia novej technológie tvrdia, že s pomocou genetickej modifikácie ženských vajíčok možno pomôcť párom trpiacim častými potratmi alebo častou smrťou novorodencov zapríčinenou dedičnými ochoreniami.
Podľa kritikov daná technológia hanobí princíp posvätnosti ľudského života a môže mať následky pre celé generácie týchto detí.
http://sk.aktualizovano.cz/l-sk/source-166755c728fa7b13145d9e9b1a058f3a0592f3?portal=

 

Správy RES CLARITATIS

Záhadné zmizení etických klauzulí

http://res.claritatis.cz/zpravy/evropa/zahadne-zmizeni-etickych-klauzuli/5908

Bruselští úředníci potichu odstranili etické klauzule unijních výzkumných projektů. Jejich postup však neunikl pozornosti COMECE. Komise episkopátů evropské unie podala v této věci oficiální protest. Jde o Unií financovaný program na podporu vědeckého výzkumu pro léta 2014-2020. Podobné unijní programy musely doposud repektovat primát lidského dobra nad [ »»» ]19.09.2012, RadioVaticana

Rusko, Gruzie: Útoky na kříže a kostely

http://res.claritatis.cz/zpravy/evropa/rusko-gruzie-utoky-na-krize-a-kostely/5906

Proticírkevní projevy, jež požadují propuštění Pussy Riot, se šíří. Podřezány a strženy byly koncem srpna kříže v oblasti Čeljabinska a Archangelska, dva další v okrese Pjervomajsk v altajské oblasti. Pachatelé byli zjištěni. [ »»» ]18.09.2012, Asia News

Dominik Duka: Děti jsou naše bohatství

http://res.claritatis.cz/zpravy/z-domova/dominik-duka-deti-jsou-nase-bohatstvi/5905

Kardinál Dominik Duka 0P zdůraznil tuto neděli v glose pro ČRo 1 Radiožurnál, že je nutná obnova dnešní vymírající populace. Vybízí rodiče, aby se nebáli mít děti navzdory námaze a investicím, které do jejich výchovy musí vložit. „Jakkoli snaha křesťanů po tom, aby rodiny byly otevřené k přijetí dalších dětí, na někoho může působit komicky nepatřičně, faktem je, že právě tento přístup může přinést určitou naději naší evropské civilizaci. [ »»» ] 18.09.2012, ČRo

Křesťanství není na Blízkém východě importovaným náboženstvím

http://res.claritatis.cz/zpravy/blizky-vychod/krestanstvi-neni-na-blizkem-vychode-importovanym-nabozenstvim/5902

Křesťanství není na Blízkém východě importovaným náboženstvím. Tento aspekt apoštolské exhortace podepsané papežem v Libanonu zdůraznil arcibiskup Maroun Lahham. Jak dále uvedl, Benediktu XVI. velmi záleží na tom, aby Kristovi následovníci znovu objevili své povolání jako věřící, kteří jsou v této oblasti doma, a aby o tom vydávali svědectví. [ »»» ]18.09.2012, Radio Vaticana

Katolická církev vyzývá k pátečním veřejným modlitbám v kancelářích

http://res.claritatis.cz/zpravy/z-domova/katolicka-cirkev-vyzyva-k-patecnim-verejnym-modlitbam-v-kancelarich/5900

Biskup vyzval miliony katolíků, aby si věřící první pátek v měsíci v 15 hodin udělali krátkou přestávku a pomodlili se, a tím veřejně projevili svou víru. Biskup doporučuje, aby si katolíci na mobilních telefonech nastavili alarm, který jim připomene tento nový zvyk, jenž se má stát součástí propagace víry na pracovišti před církevním „Rokem víry“. [ »»» ]17.09.2012, Daily Telegraph

Právníci britské vlády: Křesťané nemají právo nosit v práci křížky

http://res.claritatis.cz/zpravy/evropa/pravnici-britske-vlady-krestane-nemaji-pravo-nosit-v-praci-krizky-/5897

Právní zástupci Velké Británie u Evropského soudu pro lidská práva tvrdili, že křesťané nemají právo nosit v práci křížky. „Je rozdíl mezi profesní sférou, kde se vaše náboženské přesvědčení může dostat do rozporu s jinými zájmy, a soukromou sférou,“ řekl James Eadie. „Každý má právo vyjadřovat své názory, [ »»» ]17.09.2012, CatholicCulture

Nová katedrála zasvěcená Panně Marii Fatimské v zemi gulagu

http://res.claritatis.cz/zpravy/asie/nova-katedrala-zasvecena-panne-marii-fatimske-v-zemi-gulagu/5896

Kostel v gotickém slohu pokrytý kavkazským kamenem byl postaven díky darům věřících z celého světa a příspěvku od předchozích biskupů z Karagandy Msgr. Pavla Lengy a pomocného biskupa Athanasia Schneidera. Kazašská vláda vydala místní církvi stavební povolení v roce 2003. [ »»» ]17.09.2012, Fides

 

Indický soud zvrátil části zákona proti konverzím

http://res.claritatis.cz/zpravy/asie/indicky-soud-zvratil-casti-zakona-proti-konverzim/5880

Vrchní soud v severoindickém státě Himáčalpradéš výrokem, že „člověk má nejen právo na svobodu svědomí, právo vyznávat svou víru, právo změnit víru, ale také právo ponechat si svou víru v tajnosti,“ zrušil některé části zákona proti konverzím z roku 2006. Tato protiústavní část legislativy vyžadovala, aby potenciální konvertité oznámili státním úředníkům svůj záměr, a požadovala státní prošetření každé konverze. [ »»» ]10.09.2012, CatholicCulture.org

Homosexuální mafie v Církvi a skutečná příčina odvolání arcibiskupa Bezáka

Autor: odjinud | Publikováno: 20.9.2012 | Rubrika: U NÁS

Tento nevšední rozhovor pro polský server Religia se uskutečnil v polovině července letošního roku. V souvislosti s jeho zveřejněním v češtině na stránkách Institutu sv. Josefa je zapotřebí zdůraznit několik aspektů. 

Odpovědi o. Dariusze obsahují mnoho zajímavých informací a podnětů k zamyšlení ohledně dění uvnitř Církve. Týkají se jevů, o kterých většina z nás ví nebo alespoň tuší. 

Je však třeba si uvědomit, že se jedná o hlas, který se ozývá z modernistické části Církve (navíc ještě v rámci specifik polského prostředí), která nyní udiveně sklízí plody zaseté koncilem, liberalizací, aggiornamentem, liturgickou reformou a podobně, aniž by dosud provedla skutečnou sebereflexi, resp. reflexi všech těchto příčin. Všechny popisované kroky, které údajně podnikají poslední dva papežové proti tzv. homoherezi, jsou proto zákonitě dočasnou lokální léčbou organismu, který je infikován od hlavy až k patě. Benedikt XVI. je zde o. Dariuszem obdivován za to, že léčí lepru polštářkovou náplastí. 

Dále je také zapotřebí nenechat si odvést pozornost od skutečných příčin problémů, nepropadat iluzím a planým nadějím na obnovu Církve prostřednictvím její současné hierarchie (viz mnohé články zde na ISJ, REXu, Vendée, FSSPX a jinde).

Přesto tento rozhovor poskytuje cenné postřehy a mnohá potvrzení domněnek našich příznivců. Téma homosexualismu zde bylo rozvířené v nedávné době v souvislosti s pražskými oslavami sodomie v polovině letošního srpna. Ještě více čtenářů zcela jistě zaujme odhalení skutečné příčiny (nebo snad jedné z více hlavních příčin) odvolání arcibiskupa Bezáka jakožto člena “homo-mafie” v rámci Církve.

Karel I. Šimek

Homo-lobby má své lidi na klíčových postech v rámci Církve

 Pro ISJ přeložil David Hibsch.

Jacek Gądek: Co je to homohereze?

Ks. dr Dariusz Oko, Uniwersytet Papieski: Je to odmítnutí závazné nauky Katolické církve o homosexualitě. Vyznavači homohereze nesouhlasí s tvrzením, že homosexuální sklony jsou narušením osobnosti. Napadají přesvědčení, že homosexuální akt je v rozporu s přirozeností. Obránci homohereze  rovněž souhlasí s tím, aby byli homosexuálové svěceni na kněze.

Proč se vůbec, jakožto kněz, zajímáte o homoherezi?

Uskutečňuji tak svůj základní závazek člověka, křesťana a kněze. Homohereze je totiž církevní verze homoideologie. Homosexuální ideologie je prostě jen další současná ideologie, která lidem má být náhražkou smyslu života.  Každý člověk potřebuje smysl života, a jestliže nedokáže či nechce nalézt autentický smysl života, tak si vymyslí nějakou náhražku.

Příklad?

V určitém momentu dějin většina Italů uvěřila ve fašismus, většina Němců v nacionální socialismus, většina Rusů v komunismus a většina Japonců v božství císaře. Dnes mohou pociťovat jen stud.

Úkolem filozofa a teologa je bránit společnost před absurditami tím, že bude sám jasně myslet, především vnímat takové myšlení. Má se postavit médiím, když společnost ohlupují. Když totiž spí rozum a víra, tehdy se probouzejí a řádí démoni – nositelé ideologií.

Podle vás je homosexualismus nebezpečný?

Jakákoli diskuse o homoideologii by měla brát v úvahu základní vědecky ověřené závěry.

Jaké to jsou?

Statisticky je ověřeno, že homosexuálové páchají až desetkrát více sexuálního násilí vůči dětem a mladým lidem, přičemž je u homosexuálů až desetkrát větší pravděpodobnost, že se nakazí AIDS nebo dalšími těžkými pohlavními chorobami. O čem tady chcete diskutovat? Můžete snad podporovat takový způsob života – vlastně umírání?

Za pár let se budou lidé svedení dnes novou ideologií stydět za to, že byli tak naivní a nekritičtí.

Pamatujete si ještě na aféru kolem homosexuálního jednání kněze Juliusza Paetza?

Bohužel ano. Podobné skandály se objevují v mnoha zemích. Lze uvést mnoho příkladů. Pro mě asi nejvíce výmluvný případ P. Remberta Weaklanda, který v letech 1977 – 2002 řídil diecézíí Milwaukee v USA. Sám přiznal, že je aktivním homosexuálem a souložil s mnoha partnery v době, kdy již byl arcibiskupem. Je na to dokonce tak hrdý, že o tom dokonce napsal knihu. Patří mezi ty, kteří přímo oslavují svou homosexualitu.

Během celého období, kdy zastával úřad arcibiskupa, což bylo 25 let, se neustále vzpíral Svatému stolci a ochraňoval homosexuální kněze, aby nebyli pohnáni k zodpovědnosti za své sexuální delikty, kterých se opakovaně dopouštěli. Svou funkci navíc ukončil gigantickou defraudací, kdy z pokladny diecéze ukradl půl milionu dolarů, aby si mohl vydržovat jednoho ze svých milenců.

Ale lze vzpomenout i na dalšího, svého času velmi vlivného muže v Církvi, kterým byl Marcial Maciel Degollando, který založil řád Kristových legionářů. To byl vlastně bisexuál, který se dopouštěl těžkých sexuálních zločinů na členech řádu, dokonce na nezletilých adeptech svého řádu, dokonce i na svém vlastním synovi.

Jak je možné, že tito vlivní lidé v Církvi tak dlouho unikali pozornosti?

Řekněme, že lobby existují v mnoha organizacích, takže zde nejde o jakési specifikum Katolické církve.

Takže, jak silná je ona homo-lobby v Církvi?

O její síle svědčí, že se jí daří utajovat mnoho těžkých sexuálních deliktů duchovních, ale také to, že se jí podařilo ve svůj prospěch ovlivnit proces, kterým jsou vybíráni adepti na biskupský úřad, kdy mohou dělat kariéru, žit dvojí život a realizovat své homosexuální sklony, které jsou studentovi teologie vlastně překážkou ke kněžství.

Takže, jak je tato lobby skutečně silná?

Těžko říci. Sám kardinál a primas Józef Glemp před smrtí vzpomínal na počátek své biskupské služby ve Varšavě, kdy řekl: Když jsem tuto diecézi přejímal, neměl jsem tušení, jak silná je v Církvi homosexuální lobby.

Tato vlivná skupina zcela jistě děsí mnoho kněží. Kde si myslíte, že mají původ ona nervová zhroucení či infarkty kněží, kteří se této lobby postavili na odpor a nahlas hovoří o tom, že je třeba Církev očistit?

A proč vlastně?

Evidentně se bojí jakési vlivné skupiny, která má moc a na kterou lze narazit. Myslíte si, že tak sofistikované ukrývání a tolerance zla je možná jen tak? Na to je potřeba mít své lidi na mnoha klíčových pozicích a nevytvářet jen homo-lobby, ale přímo homo-mafii.

Současný ministr spravedlnosti Jarosław Gowin zasáhl nejen do případu kolem P. Juliusza Paetza. Myslíte si, že on rovněž narazil na tuto lobby?

Ano. Ještě když byl senátorem, tak o této skupině hovořil. Tehdy šlo o homosexuální delikty, zneužívání mladých lidí, včetně seminaristů v płocké diecézi, kdy byly tyto skutečnosti utajovány. Tvrdil, že když v této věci intervenoval přímo v Církvi, ohledně P. Paetza, měl z toho dojem, že stojí tváří v tvář jakési mafii, která ve vlastním zájmu zcela neguje naprosto zřejmá fakta.

Kde se vůbec berou kněží pedofilové?

Samozřejmě klíčová je výchova v rodině, škole a v semináři. Chci zde však rozkrýt jednu mediální lež.

Jakou?

Média stále hovoří o pedofilních kněžích, ovšem nečastěji jde o tzv. efebofilii, což je homosexuální zvrhlost zacílená na děti, zvláště na dospívající chlapce, ve věku 11 až 17 let.

Proč činíte toto rozlišení?

Protože efebofilie je poruchou osobnosti bytostně spjatou s homosexualitou. Víc než 80 % odhalených případů sexuální deliktů duchovních v USA je efebofilie, nikoliv pedofilie. Sexuální zneužívání a skandály, které tak otřásly Církvi, byly převážně dílem kněží, kteří byli homosexuály.

Vidíte nějaký vztah mezi celibátem a sexuálními skandály?

Mnoho psychologů a psychiatrů potvrdilo, že takový vztah mezi celibátem a pedofilií neexistuje. Jiní ovšem zase prokázali, že existuje vazba mezi homosexualitou a pedofílií. Vše ukazuje na to, že 80 % odsouzených pedofilů v USA jsou homosexuálové.

Mezi kněžími, kteří jsou za pedofílii souzeni je 90% homosexuálů. Takže Církev má především problém s homosexuály a nikoliv s pedofily.

Co lze dělat s homosexuálními kněžími? Nelze přeci tvrdit, že neexistují?

Pokud bychom dovolili, aby homosexuální kněží svobodně působili, tak za několik let mohou zničit veškeré kláštery a diecéze v USA, kde je kněžské povolání stále častěji označováno za „gay profession“, čili teploušská práce, ale třeba také v Irsku, kam se do téměř pustých seminářů obávají muži nastoupit, aby nebyli považováni za zvrhlíky.

Je pedofilie či efebofilie vyložene problémem Katolické církve?

To rozhodně ne! Průzkumy z mnoha zemí ukazují, že se tento problém týká mnoha jiných profesních skupin.

Když ovšem sledujete média, tak získáte úplně jiný dojem.

Z analýz vyplývá, že na tisíc případů pedofilie nebo efebofilie se pouze jeden týká Katolické církve. V USA z 10 000 lidí, kteří takové skutky páchají, jsou pouze 3 až 5 katoickými kleriky. Statisticky vzato jsou tímto problémem mnohem více zatíženi např. ženatí protestantští duchovní a učitelé, zvlášť v oblasti sportovního vedení mládeže.

Lze připustit, aby se homosexuál stát katolickým knězem?

Ne. Rozhodně ne. Hovoří o tom zcela jasně dokumenty Vatikánu.

Co udělal papež Benedikt XVI. v zápase s homosexualismem v Církvi?  

Současný papež zavedl do oficiálních dokumentů rozlišování mezi homosexualitou aktivní a pasivní. Pak také odlišil přechodné homosexuálními sklony (většinou v období dospívání) od sklonů hluboce zakořeněných. Avšak obě tyto verze sklonů zcela vylučují člověka z kněžství i možnosti být katolickým knězem v budoucnu.

Papež Benedikt XVI. učinil boj s homoherezí v Církvi jednou z priorit svého pontifikátu. Již v prvních měsících svého pontifikátu, nechal vydat přísné instrukce, které zakazují světit homosexuály na kněze.

Těmto instrukcím předcházel jeho dopis, vydaný z autority Apoštolského stolce, biskupům celého světa, kde přikazuje, aby okamžitě z funkcí seminárních vychovatelů sesadili kněze, kteří mají homosexuální sklony.

Takže jde o zcela revoluční a důrazný postup.

Ovšem homosexuální osoby mezi kněžími se neobjevily až v době pontifikátu současného papeže.

Již od osmdesátých let se hovoří o existenci homosexuální lobby v Církvi a říká se jí „levandulová mafie“. Bohužel, v této záležitosti mezi katolíky dlouho vládl koncepční i doktrinální zmatek. To se změnilo až nyní za tohoto pontifikátu.

V praxi tato rozhodnutí papeže znamenají, že…

Že nejen homosexuální akt sám, ale i samotný homosexuální sklon vylučuje kandidáta z cesty ke kněžství. Homosexualita je zcela neslučitelná s kněžským povoláním. Tak zvané přechodné homosexuální sklony musí být odstraněny (vyléčeny) ještě před přijetím do prvního ročníku studií či přijetím do novicátu.

A pokud v minulosti byl kněz homosexuál vysvěcen?

Muži, kteří mají homosexuální sklony, přičemž jsou již vysvěceni na kněze, skutečně mají platná svěcení, avšak jsou důrazně vyzváni, aby zachovali všechna Boží přikázání a pokud je to nutné, podstoupili terapii.

Co bránilo předchozímu papeži Janu Pavlu II. v boji proti homoherezi?

Ani v Církvi nelze vše vědět a vše dělat, protože vše podléhá zákonitostem jistého vývoje věcí. Přesto i Jan Pavel II. začal tuto válku s homoherezí, ve které pokračuje jeho skvělý nástupce. Dám Vám dva konkrétní příklady. Prvním je, že už v druhé půli devadesátých let se ve Vatikánu rozeběhly přípravy dokumentů, které zakazují, aby byli homosexuálové svěceni na kněze.

Druhým příkladem je vydání nezvykle závažného dokumentu v roce 2001, podle kterého musejí být veškeré sexuální delikty páchané vůči nezletilým osobám okamžitě hlášeny do Vatikánu. Díky tomuto rozhodnutí papeže Jana Pavla II. je již po několik let velmi obtížné tajit takové případy v dané lokalitě.

Je křesťanství odolné vůči tomu co nazýváte homosexuální propagandou?

Ne zcela. Začal jsem svou práci jako boj proti smrtelnému nebezpečí, které na křesťanství útočí zvnějšku, ale postupně jsem pochopil, že to není tak přímočaře jednoduché. Nepřítel není jen vně Církve, on je také uvnitř, takže jde o trojského koně.

Neexistuje pouze  problém s homoideologií a homo-lobby, který by byl mimo křesťanství, ale existuje analogicky také problém vnitřní a tam pak homoideologie na sebe bere formu homohereze.

Čím podle vás ohoržuje katolíky hereze Homosexualismu?

Mimo jiné je v této chvíli v sázce zachování jednoty Katolické církve v perspektivě deseti let. Z obdobného důvodu se totiž v posledních několika letech rozpadla světová episkopální církev na dvě skupiny a v USA došlo i k rozdělení v Evangelické církvi augsburského vyznání.

A proč to štěpení?

Hlavně šlo o udělování kněžství a biskupských hodností homosexuálům. Odpovědní křesťané z těchto náboženských společností, kteří byli proti, prostě nehodlali zůstat v jednotě s křesťany, kteří lehkomyslně schvalují takovou praxi.

Samozřejmě i v Katolické církvi jsou duchovní, kteří se v této záležitosti vzpírají papeži. Zrovna v posledních dnech, právě z tohoto důvodu byli ze svých funkcí odvolání dva poměrně čerství biskupové: Róbert Bezák (52 let) z Trnavy na Slovensku a pak dominikán Vilhelm Lapelis (51 let) z Lipawy na Litvě.

Jak vůbec reagovat na homosexualismus mezi duchovními? 

Pro mě je velmi inspirativní názor kněze, profesora Józefa Augustyna, který o homo-lobby v Církvi hovoří velmi jasně a přímo. Říká, že problém není pouze v nich, ale také v naší reakci na ně.

Jde o to, jak kněží a laici na tento problém reagují. Dáváme se zastrašit, vyklízíme pole, jsme ochotni mlčet a tvářit se, že tento problém neexistuje? Nebo právě naopak: stavíme se k věci čelem, mluvíme o něm jasně, vnímáme vliv tohoto problému a máme snahu tyto lidi odstranit z jejich vlivného postavení?

Tito lidé nemají co dělat v seminářích, ani na žádné významné funkci, neboť to je přání papeže. Pokud homosexuální lobby existuje, tak má vliv na struktury Církve právě proto, že my ustupujeme a jdeme jim z cesty. Pokud se a priori domníváme, že nikdy nebylo, není a nebude lobbingu homosexuálních kněží, tak jsme to vlastně my sami, kteří tento jev podporujeme.

Pak se homosexuální lobby a její vliv stává něčím běžným a jde o fatální nebezpečí. Toto říká kněz Augustyn, který je jednou z nevýznamnějších autorit Církve a autorem mnoha publikací o duchovním životě.

A jak tedy reagujete vy jakožto kněz?

Píši například články o tomto tématu a setkávám se s velkým ohlasem. Tyto články mají evidentně vliv na vědomí lidí a tím i na Církev jako takovou.

Takže v lůně Církve doslova probíhá boj o pozice pro homosexuální kněze?

Když budou dobře pracovat a navzájem se podporovat, mohou homosexualisté velmi rychle dosáhnout dominance v hierarchii Církve a stát se skupinou, která „drží moc“, takže budou mít zásadní vliv na procesy nominování dalších a takto ovládnout život Církve.

A co potom?

Jak jsem napsal v textu „S papežem proti homoherezi“, pak např. mohou do seminářů přicházet noví adepti ke kněžství, kteří budou již mladšími partnery homosexuálních kněží. A když je potom rektor nebo jiný představený bude chtít vyhodit, tak to nakonec bude právě on, kdo bude vyhozen, nikoliv tito seminaristé. Nebo když bude chtít např. vikář bránit mladé před homosexuálním proboštem, tak nakonec to bude on, kdo bude disciplinárně trestán, šikanován a přeložen, nikoliv onen probošt.

Tak bývají čestní muži tvrdě postihováni pro svou odvahu plnit poctivě své poslání. Stává se, že jsou vydíráni, ponižování a pomlouvání. Když je třeba kněz nebo mnich sexuálně obtěžován svým kolegou nebo přímým nadřízeným a jde za svým vyšším představeným, aby požádal o pomoc, mnohdy natrefí na homosexuála ještě většího.

Papež Benedikt XVI se setkává těmi, kteří se stali obětí sexuálního ataku ze strany některých duchovních. Co znamenají tato gesta?

Znamená to, že děti jsou naším největším pokladem. Znamená to, že děti a mládež je nutné intenzivně ochraňovat. Jejich dobro je třeba postavit nad jakoukoliv image jakékoliv instituce. V každém společnosti je nutné bojovat s patologií, která může děti a mladé lidi ohrozit. Katolická církev jako první ukázala, jak to třeba dělat.

Vzorem nám může být například německý jezuita P. Klaus Mertes, který je ředitelem berlínského gymnázia. Je zcela nekompromisní a tvrdě stíhá pedofilii a efebofilii objevující se v Církvi a důsledně dbá na to, aby byly oběti odškodněny v co nejvyšší míře. Díky svému přístupu si získal uznání po celém Německu a nedávno byl oceněn prestižní cenou Gustawa Heinemanna.

Právě nyní je nejvyšší čas, aby se rozběhl očistný proces také v jiných institucích, společenských organizacích a profesních uskupeních. Aby byl následován příklad Katolické církve.

Když píšete o homoherezi, narazil jste i vy sám na církevní homo-lobby?

Čím více bych se bál, o to víc jsem povinován právě o tom psát. Kdybych takto nečinil, pak by to znamenalo, že se ona normální většina dá terorizovat nenormální menšinou, a že Církve okupuje jakási skupina, která na něco takového nemá žádné právo. Katolická církev má být poslušná své hlavě Ježíši Kristu a jeho viditelné hlavy zde na Zemi, tedy papeže. V žádném případě nemá být ovládána jakoukoliv zájmovou skupinou.

Věřte mi, mám mnoho nepřátel, ale o to více i skutečných přátel a spolubojovníků. Těch slušných lidí je Bohu díky většina a jsou v převaze.

Jaké reakce vyvolal váš text o homosexuální lobby v Církvi (text “S papežem proti homoherezi”)?

V devadesáti procentech byly reakce velmi pozitivní. Mnozí jsou rádi, že nastává proces očisty v Církvi, asi tak, jako když máme radost z úklidu ve vlastním domě.

Řekl jste, že píšete o problému s homosexualismem z popudu určitých lidí?  O koho jde?

Je to má odpověď na výzvu jednoho ze tří nejvýznamnějších duchovních autorit současného Polska: Prof. Dr. P. Josefa Augustina z Ignatianum v Krakově, který nás vyzývá, abychom se vzepřeli vnitrocírkevnímu homosexuálnímu klanu. Další dva, kteří rovněž dokonale znají nemoci Církve, jsou Prof. Dr. P. Edward Staniek z Papežské univerzity Jana Pavla II. a Dr. P. Marek Dziewiecki z Univerzity kardinála Stefana Wyszyńskiego ve Varšavě. Také oni se o mé práci vyjadřují pozitivně.

A co na to Vatikán?

Před časem se ke mně dostala informace z nevyšších míst Vatikánu, že můj text „S papežem proti homoherezi“ je vnímán velmi kladně. Navíc je tento text nyní každou středu na Rádiu Vatikán vysílán na pokračování.  Je vysílán po informacích z katechezí Svatého Otce po středečních audiencích poutníků z celého světa. Český překlad je pak umístěn také na oficiální stránky Radia Vatikán, které lze považovat za hlas Apoštolského Stolce. Ve Vatikánu je tedy zřejmě vnímán jako jeden z dalších komentářů k nauce Církve.

Určitě ale existují také negativní reakce, ne?

Mně je známa zatím jen jedna. Jde o text paní Katarzyny Wiśniewské z “Gazety Wyborczej”, která se snaží zcela negovat mé závěry. Já jí ovšem ani nepotřebuji odpovídat, protože to za mě dělají novináři, kteří jsou pobouřeni jejím vystupováním. Ovšem text této paní je stejně považován za hloupý, neskutečně nekompetentní a navíc také neslušný. Roman Graczyk jej hodnotí slovy, že jde o „antihomofobické bečení“.

A jak vnímá vaši publikační činnost na téma homohereze Velký kancléř Papežské univerzity kard. Stanisław Dziwisz?

Hlásání zdravé katolické nauky a boj proti herezím je základním úkolem všech katolíků, papežem počínaje, přes kardinály, biskupy, kněze a konče laiky. Tudíž je potřeba přijmout, že můj biskup podporuje vše, co je autentické, co Církev očišťuje, pozvedá a pomáhá do jejího života prosadit učení Svatého Otce.

Dr. P. Dariusz Oko má doktorát z filozofie a teologie. Přednáší na filozofické katedře Papežské univerzity Jana Pavla II. v Krakově. Již 14 let duchovně vede lékaře, přičemž on sám je rodiny lékařů. Právě proto, jak sám říká, má medicínské informace o homosexualismu z první ruky z lékařské praxe. Je knězem 27 let a úhrnem 10 let prožil v různých západních zemích.

„Přesná slova modlitby nejsou tak důležitá jako právě to, abyste si udělali chvilku, kterou strávíte s Ježíšem. Nejen že si tak prohloubíte vztah s ním, ale tiše a přesvědčivě budete svědčit o své víře těm, kdo jsou kolem vás,“ dodal.

Vydáno: 17.09.2012 10:27, Zdroj