Slobodomurári: Tajná spoločnosť sa vynára?

1057

 

Nedávno Česká televízia uviedla zaujímavý film Ztracená brána. Čo je v pozadí tohto dokumentu resp. aký má účel, presne nevedno. Tajné spoločnosti však takéto kroky neiniciujú resp. nerobia nijako náhodou, a každopádne treba poctivo pozerať a čítať medzi riadkami, kde je „pes“ – teda účel tejto publicistiky zakopaný. Možno onedlho ani nebudeme prekvapení… Anton Selecký

 

Další zednářská lóže – Řád Strážců

Cítíte se frustrováni stavem společnosti? Možná jsme řešení.“ Tímto sloganem láká na facebooku nespokojené občany do svých osidel staronová česká zednářská lóže Řád strážců koruny a meče.

Využívaje anonymity internetu má i své webové stránky, přesně ve stylu pořekadla: když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Solidnost, pracovitost, boj s korupcí, věrnost, národní zájmy, Přemyslovci, rytířské ctnosti a další hesla používají v naději, že lapí nicnetušící do pasti ovládání, jařma a slepé poslušnosti.

Církevní neřád

V naději na oklamání používají církevní rétoriku, přičemž podobnost s opravdovými řády je čistě náhodná. Po vzoru katolických mnišských řádů zakládají též 3. řád (tzv. laický), budíce tím dojem naprosté spřízněnosti s historickými křesťanskými uskupeními. Nejpodivnější na celém duchovním podvodu je, že jim v tom pomáhá současný správce jejich údajného sídla, Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou.

Přestože katolická církev v minulosti označila svobodné zednářství za zlo, neslučitelné s křesťanskou vírou, a zednářům stále hrozí exkomunikace, uvolil se současný Velmistr Řádu křížovníků, P. PharmDr. Mgr. Josef Šedivý O.Cr., uspořádat v kostele Chlumu Sv. Maří, v okrese Sokolov, iniciační obřad svobodozednářské lóže.

Podobnost lze nalézti též ve znacích obou řádů, které ve skutečnosti prosazují antagonistické myšlenky.

Zatímco Řád křižovníků existuje díky sv. Anežce České, od roku 1237 s papežským schválením, jako špitální bratrstvo s řeholními pravidly a jasnou snahou po křesťanském životě a hlásání evangelia slovy i skutky, pseudořád Strážců koruny nemá ve svých dokumentech o Kristu, Církvi a křesťanských zásadách jednu jedinou zmínku.

Oprávněně se tedy dá usuzovat, že jde ve skutečnosti o tajnou židovskou sektu, mající za účel to samé, co ostatní židozednářská uskupení: rozvrat současné společnosti a finanční i duševní ovládnutí svých členů, pokud možno vlivných osobností v politice, bankovnictví, školství etc.

Anonymní rytíři

Na facebooku ani na webových stránkách nedá se nikterak najít konkrétní lidé, stojící v popředí celé židovské svobodozednářské lóže. Přestože je Velmistr pro členy neomylným božstvem, neexistuje nikde k dohledání konkrétní osoba, a to ani u hodnostářů nuncia, vizitátora a prokurátora.

Ani sídlo Řádu strážců není zcela jasné. Velmistr prý sídlí v kostele, nebo snad v probošství Sv. Maří.

Současně s tím je v seznamu ministerstva vnitra, od 20.8.2012, evidováno občanské sdružení III. Řád strážců koruny a meče, a to na adrese Nad kapličkou 3324/15, Praha 10 Strašnice, IČO 22715291.

http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/2310-dalsi-zednarska-loze-rad-strazcu.aspx

Slobodomurárstvo a Katolícka Cirkev

Slobodomurárstvo je nábožensko-filozofický smer, ktorý sa v 18. storočí šíril predovšetkým v aristokratickom, ale i meštianskom prostredí, najskôr vo Veľkej Británii. Jeho členovia vytvárali uzavreté spolky – lóže, ktoré propagovali zjednotenie ľudí na základe bratskej lásky, vzájomnej pomoci a vernosti. Cieľom tohto hnutia je podľa pravidiel „Starých povinností“ z roku 1723 vybudovanie chrámu všeobecnej ľudskej lásky, založenej na múdrosti, sile a kráse.

Odpoveď Cirkvi

Katolícka Cirkev však od počiatku odmietala toto hnutie, ako nezlučiteľné s kresťanskou vierou. Viedli ju k tomu mnohé praktické i doktrinálne dôvody. Neodsudzovala slobodomurárstvo len pre jeho podvratnú činnosť, ale od prvých pápežských dokumentov, dotýkajúcich sa tohto problému, a zvlášť encykliky „Humanum Genus“ Leva XIII. (z 20. apríla 1884), Magistérium Cirkvi odmietlo v slobodomurárstve filozofické myšlienky a morálne chápanie, ktoré nie sú v zhode s katolíckou náukou. Pre Leva XIII. sa tieto myšlienky v podstate niesli v racionalistickom naturalizme, ktorý inšpiroval plány a činnosť proti Cirkvi. Vo svojom Liste k talianskemu ľudu „Custodi“ (z 8. decembra 1882) Lev XIII. napísal: „Uvedomme si, že kresťanstvo a slobodomurárstvo sú podstatne nezmieriteľné, takže zapísať sa do jednej znamená oddeliť sa od druhej“. Za členstvo v slobodomurárskych lóžach v čase sv. Maximiliána hrozila katolíkom exkomunikácia z Cirkvi. V súčasnosti je slobodomurárske hnutie mocnou politickou silou v anglosaských krajinách a vo Francúzsku. Pôsobí tiež na Slovensku i v Čechách.

Mladý rehoľník a mocní tohto sveta

K myšlienke založenia Rytierstva Nepoškvrnenej priviedla mladého rehoľníka skúsenosť v hlavnom meste kresťanstva z roku 1917. Pri oslavách Giordana Bruna sa totiž Rímski slobodomurári neštítili vyvesiť čiernu zástavu s vyobrazením svätého Michala Archanjela pod nohami Lucifera priamo pod Vatikánskymi oknami. Na transparentoch okoloidúci ľudia čítali urážlivé heslo: „Satan bude pánom vo Vatikáne a pápež mu bude robiť Švajčiara!“

Slobodomurárske hnutie bojovalo za slobodu človeka mocnou protikatolíckou kampaňou plnou nenávisti na všetkých frontoch politického i kultúrneho života.

Takýto útlak, urážky a ponižujúce gestá niesol mladý rehoľník veľmi ťažko. Jeho búrlivá povaha ho nútila začať bojovať v mene tých, ktorí milujú Boha a Cirkev. Napriek tomu vždy veril v to, čo často aj opakoval: „Len láska je tvorivá!“ V tejto atmosfére vzniká v minoritskom ráde hnutie, nárokujúce si právom svoj názov: Rytierstvo Nepoškvrnenej.

http://www.minoriti.sk/index.php/rytierstvo-nepokvrnenej/560-mi-a-slobodomurarske-hnutie